Nikdo vlastně neví, kde se vzal a odkud přišel. První zmínky o jeho existenci se objevily v litopadu roku devatenáctistého devadesátého prvního, kdy se neurvale dobýval do domu Markova, syna Jana z Leše, by jej ku hře v pop-rock přesvědčil. Celé další desetiletí pak sledoval nelehký vývoj tohoto uskupení a trpělivě čekal na chvíli, kdy jak kůň bleskem vyrazí vpřed a hnáti se bude za svým osudem. V období velkých neúspěchů a zvratů se ponořil do práce kompoziční a vytvořil mnoho dnes ještě neznámých děl, uším veřejnosti zatím skrytých.

Svou hrou na kytaru rozhodně nechce nikoho přesvědčit o tom, že je mágem, který bravurně zvládá svůj kouzelný nástroj a s nímž čaruje neskutečná sóla a doprovody. Ani ve zpěvu se necítí být slavíkem, jehož lahodný ryk je hoden obdivu. To, co dělá, jej především baví a naplňuje jeho život jakýmsi nepochopitelným smyslem.

Do kapely přichází roku devatenáctistého devadesátého pátého, pln očekávání a naivních představ o slavné budoucnosti této kapelky. Se svým až neskonalým klidem čelil bouřím, které provázely toto seskupení už odnepaměti, a jako starý osřílený kmet odolává až dodnes. Jeho darem je spanilá jízda po černo-bílé klaviatuře, kde kouzelnými svými prsty rozechvívá nožky tištěných obvodů a loudí zvuky barev duhy.

Nelze mu také upřít důslednost jeho až matematické kombinatoriky při hledání doprovodů a neskonalé obětavosti, jde-li o řešení problémů s hraním spjatých.

Mixuje, zpívá, lyžuje a dívá se na svět ze svého odpruženého horského kola, dosahujíc rychlostí a rekordů pro mnohé nevídaných. Spatří-li jej někdo z Vás, jak uhání po českých krajinách, zamávejte mu, uděláte mu jistě velkou radost.

Do kapely přichází roku devatenáctistého dva a devadesátého, v prvopočátcích jejího vývoje. Avšak zanedlouho prozřel a odchází, by život svůj od kořene až ke konečkům změnil, a počal učiti se na čtyřstrunný nástroj, který v krajinách českých baskytarou zvou. Za zpěvu Tarantinských chórů pak postupně vypracovával svůj um a talent až k nebeské dokonalosti, by v Beziluzy, Noi a Antonu Mauserovi jej v celé své kráse uplatnil. Věhlas jeho a talent improvizační zanechávají mne i mnohé v němém úžasu, zvláště pak, uchopí-li do rukou svých nástroj jiný a hebce jej rozezní.

Nevím, který čert tomu chtěl, a snad to byl osud, ale po více než dvánácti letech se opět do Sailentey vrací a svého ušlechtilého ducha opět obětuje na oltář pop-rocku. Vášní jeho, krom žen, krás přírody a hudby, jsou i sněžná dřívka, která každou zimu v horách donekonečna prohání. Je hercem, co tvář má halenou do tmy a vtipem svým Vám v těle krev rozproudí.

Mávnutím motýlích křídel rozeběhly se nitky událostí, které k nám přivedly tuto neobyčejně nadanou a krásnou dívku. Na svých cestách, které vedl snad samotný osud, zasedla namísto klavíru k bicím, které jí natolik učarovaly, že rozhodla se ve hře na ně zdokonalovati.

Její život protkán je hudbou a filmem. Studujíc jazzovou školu klavíru, věnujíce se mnoha svým hudebním projektům, aranžím, tvorbě, zpěvu, kameře, střihu, focení.

Milujíc jízdu na motorce, na které uhání za každého počasí vstříc svým snům a hvězdné budoucnosti.

V době ran morových léta páně dvoutisícího dvacátého prvního přišla tato cudná dívka, aby spolu s námi vyrazila na dalekou pouť po osnovách života, kde basový klíč nad stopami malých teček v bílém sněhu bdí.

Ač působí velmi křehce, má v sobě tvrdost a vytrvalost pionýrů, jež daleké země neznámé objevují. V nich ona tisíce druhů bytostí známých i neznámých, tak ráda poznává a zkoumá.